Nový zákon o zbraních od roku 2026: systematický přehled klíčových změn

Dne 1. ledna 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, který komplexně nahrazuje dosavadní právní úpravu. Nový zákon nepřináší pouze změnu terminologie, ale zásadně upravuje také způsob evidence, strukturu oprávnění, kategorizaci zbraní a procesní postupy státní správy. Jeho cílem je vyšší přehlednost systému, digitalizace agendy a posílení kontrolních mechanismů v oblasti bezpečnosti.

Níže uvádíme systematický přehled nejdůležitějších změn.

Digitalizace zbraňové agendy a konec fyzických dokladů

Zásadní koncepční změnou je plná digitalizace zbraňové agendy. Nový zákon ruší fyzické doklady vydávané podle dosavadní právní úpravy, tedy:

• zbrojní průkazy,
• zbrojní licence,
• průkazy zbraně.

Tyto doklady od 1. ledna 2026 pozbyly právní účinky. Není nutné je odevzdávat, avšak již se jimi nelze prokazovat ani z nich vyvozovat jakákoli oprávnění. Veškerá oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem jsou nově evidována výhradně v Centrálním registru zbraní (CRZ), který se stává jediným rozhodným zdrojem údajů.

Modernizace zbraňové legislativy od roku 2026 se dotýká nejen kategorizace zbraní, ale i evidence, kontrolních mechanismů a správních postupů.

Ověření oprávnění je možné:

• elektronicky, zejména prostřednictvím Portálu občana,
• nebo formou výpisu ze zbrojního listu, který lze získat elektronicky, případně v listinné podobě na kontaktních místech Czech POINT nebo na příslušném OSZBM.

Zbrojní list slouží jako informativní výpis z CRZ a může být vystaven v úplné nebo částečné podobě podle konkrétní potřeby (např. při nákupu zbraně). Nejde o průkaz v pravém slova smyslu, ale o praktický nástroj pro doložení aktuálního stavu oprávnění.

Tento krok významně snižuje administrativní zátěž držitelů zbraní, zejména osob s větším počtem registrovaných zbraní, a eliminuje riziko ztráty či zapomenutí fyzických dokladů. Současně však klade vyšší nároky na digitální dostupnost systémů a procesní připravenost, a to zejména u subjektů, které oprávnění ověřují v praxi, například na střelnicích nebo při převodech zbraní mezi držiteli.

Zrušení místní příslušnosti správních orgánů

Nový zákon ruší vazbu zbraňové agendy na místo trvalého bydliště držitele. Veškeré úkony související se zbraněmi a střelivem – například podávání žádostí, registrace a ohlášení zbraní, ověřování oprávnění nebo další správní úkony – je nově možné vyřizovat na kterémkoli Odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál (OSZBM) v rámci České republiky.

Z praktického hlediska jde o výrazné zjednodušení administrativy, zejména pro osoby, které dlouhodobě pracují nebo pobývají mimo místo trvalého pobytu. Odpadá tak nutnost cestovat na „domovské“ krajské ředitelství policie pouze z důvodu splnění formálních správních povinností.

Zbrojní oprávnění: nový systém místo zbrojního průkazu

Dosavadní zbrojní průkaz je novým zákonem nahrazen institutem zbrojního oprávnění, což představuje nejen změnu názvosloví, ale i zjednodušení celé struktury oprávnění. Původních pět skupin zbrojního průkazu (A–E) je sloučeno do dvou základních typů zbrojního oprávnění, které jasně rozlišují běžné držení zbraní a rozšířené oprávnění pro specifické činnosti.

1) Obecné zbrojní oprávnění

Obecné zbrojní oprávnění zahrnuje dosavadní skupiny:

• A – sběratelské účely,
• B – sportovní účely,
• C – lovecké účely.

Tento typ oprávnění umožňuje základní držení a používání zbraní v uvedených oblastech a představuje standardní režim pro většinu držitelů zbraní.

2) Rozšířené zbrojní oprávnění

Rozšířené zbrojní oprávnění zahrnuje dosavadní skupiny:

• D – výkon zaměstnání nebo povolání,
• E – ochrana života, zdraví nebo majetku.

Rozšířené oprávnění automaticky zahrnuje i obecné zbrojní oprávnění a je určeno pro činnosti s vyšší mírou odpovědnosti a bezpečnostních nároků. Nový zákon jej výslovně vyžaduje například:

• pro skryté nošení registrované zbraně,
• pro výkon funkce zkušebního komisaře,
• pro činnost hlavního zbrojíře,
• při plnění vybraných úkolů držitelů zbrojních licencí.

Nový zákon o zbraních od roku 2026 přináší digitalizaci evidence a změny ve způsobu prokazování oprávnění k držení a používání zbraní.

Přehlednější struktura zbrojních licencí

Dosavadních deset skupin zbrojních licencí (A–J) je novým zákonem nahrazeno třemi základními typy zbrojních licencí, které lépe odrážejí charakter vykonávané činnosti a zjednodušují dosavadní členění.

🔵 ZL1 – výrobní, servisní a obchodní činnosti

Licence ZL1 nahrazuje dosavadní licence skupin A–E a je určena pro profesionální činnosti spojené s výrobou a nakládáním se zbraněmi a střelivem.

Zahrnuje zejména:

• vývoj a výrobu zbraní nebo střeliva,
• opravy, úpravy a znehodnocování zbraní nebo střeliva,
• nákup, prodej a přepravu zbraní nebo střeliva,
• půjčování zbraní a úschovu zbraní nebo střeliva,
• ničení nebo znehodnocování zbraní nebo střeliva.

🔵 ZL2 – služby a specifické činnosti

Licence ZL2 nahrazuje dosavadní licence skupin F–J a je určena pro činnosti, při nichž se zbraně používají v rámci poskytování služeb nebo organizovaných aktivit.

Typicky se jedná o:

• výuku a výcvik ve střelbě,
• zajišťování ostrahy osob a majetku,
• pořádání sportovních, kulturních nebo zájmových akcí,
• provozování muzejnictví a sbírkové činnosti,

• zabezpečování úkolů podle zvláštních právních předpisů.

🔵 ZL3 – jednorázová nepodnikatelská činnost

Licence ZL3 je nově zavedený typ oprávnění, určený pro jednorázové, nepodnikatelské provádění činností fyzickou osobou, které by jinak vyžadovaly licenci ZL1 nebo ZL2.

Typickým příkladem je:

• samovýroba zbraně pro vlastní účely,
• sběratelská činnost zahrnující zbraně vyšších kategorií.

Zákon výslovně stanoví, že držitel licence ZL3 nesmí být současně držitelem licence ZL1 ani ZL2, čímž je zajištěno oddělení jednorázového režimu od profesionální nebo podnikatelské činnosti.

Nový zákon o zbraních účinný od roku 2026 klade důraz na digitalizaci evidence, jasnější pravidla držení zbraní a posílení kontrolních mechanismů státní správy.

Nové kategorie zbraní a střeliva

Nový zákon zavádí zcela přepracovanou kategorizaci zbraní a střeliva, která je sladěna s evropskou legislativou a nahrazuje dosavadní systém kategorií A, B, C, C-I a D. Cílem nové struktury je jednoznačnější rozdělení jednotlivých typů zbraní podle míry rizikovosti a rozsahu oprávnění, a současně odstranění dřívějších překryvů a výkladových nejasností.

🔵 Zbraně podléhající zbrojnímu oprávnění

Jedná se o zbraně, jejichž držení je možné výhradně na základě platného zbrojního oprávnění a které podléhají evidenci v Centrálním registru zbraní.

✅ R1 – zakázané zbraně

Nahrazuje dosavadní kategorii A

Do této kategorie spadají zbraně považované za nejvyšší bezpečnostní riziko, jejichž držení je obecně zakázáno, s možností udělení výjimky pouze ve výjimečných, zákonem přesně vymezených případech.

Typicky se jedná o:

• plně automatické (samočinné) palné zbraně,
• nástrahové palné zbraně,
• zákeřné zbraně,
• zbraňové systémy využívající zápalné nebo laserové technologie.

✅ R2 – zbraně na výjimku

Nahrazuje dosavadní kategorii A-I

Tato kategorie zahrnuje zbraně, které nejsou plošně zakázané, avšak jejich nabývání a držení je možné pouze na základě individuální výjimky udělené příslušným správním orgánem.

Patří sem zejména:

• samonabíjecí zbraně konvertované ze samočinných,
• zbraně s nadlimitní kapacitou zásobníku,
• dlouhé palné zbraně, které lze konstrukčně zkrátit pod délku 600 mm.

✅ R3 – zbraně na nákupní povolení

Nahrazuje dosavadní kategorii B

Zbraně této kategorie lze nabývat pouze na základě předchozího nákupního povolení vydaného policií.

Typickými zástupci jsou:

• krátké samonabíjecí palné zbraně,
• dlouhé palné zbraně s kapacitou vyšší než 3 náboje,
• signální zbraně ráže nad 16 mm.

✅ R4 – zbraně na ohlášení

Nahrazuje dosavadní kategorii C

Držení těchto zbraní nevyžaduje předchozí nákupní povolení, avšak podléhá ohlašovací povinnosti a registraci po jejich nabytí.

Do této skupiny spadají zejména:

• samonabíjecí palné zbraně neuvedené v kategoriích R2 nebo R3,
• opakovací palné zbraně,
• jednotlivě nabíjené palné zbraně.

🔵 Zbraně povinně ohlašované (PO)

Nahrazuje dosavadní kategorii C-I

Jedná se o zbraně, které nevyžadují zbrojní oprávnění, avšak jejich držení podléhá ohlašovací povinnosti vůči policii.

Typicky se jedná o:

• expanzní zbraně,
• plynové zbraně ráže nad 6,35 mm (s výjimkou paintballových),
• flobertové zbraně,
• znehodnocené zbraně,

• poplašné a signální zbraně do ráže 16 mm.

🔵 Zbraně neohlašované (NO)

Nahrazuje dosavadní kategorii D

Tato kategorie zahrnuje zbraně s nejnižší mírou rizika, jejichž držení nevyžaduje zbrojní oprávnění ani ohlašovací povinnost.

Patří sem zejména:

• historické zbraně,
• vzduchové a plynové zbraně do ráže 6,35 mm,
• airsoftové zbraně,

• paintballové zbraně.

Vedlejší držitel zbraně

Nový zákon zavádí institut hlavního a vedlejšího držitele zbraně, který umožňuje, aby byla ke konkrétní zbrani evidována více než jedna oprávněná osoba. Hlavním držitelem je osoba, na kterou je zbraň registrována v Centrálním registru zbraní, přičemž tento držitel může požádat o zápis další osoby jako vedlejšího držitele (například manžela, partnera nebo potomka).

Vedlejší držitel může se zbraní legálně nakládat v rozsahu svého zbrojního oprávnění, zejména ji používat například na střelnici. Zápis vedlejšího držitele je podmíněn tím, že:

• disponuje odpovídajícím zbrojním oprávněním,
• se zápisem do CRZ výslovně souhlasí.

Vedlejší držitel není oprávněn zbraň převádět na další osoby ani zapisovat další vedlejší držitele. V případě odebrání nebo zániku zbrojního oprávnění vedlejšího držitele má Policie České republiky povinnost o této skutečnosti bezodkladně informovat hlavního držitele zbraně.

Odborná způsobilost a věkové limity

Základní struktura zkoušky odborné způsobilosti zůstává novým zákonem v zásadě zachována a nedochází k jejímu obsahovému přepracování. Jedinou podstatnější procesní novinkou je možnost vznést formální protest proti výsledku zkoušky v případě, že žadatel se závěrem zkušebního komisaře nesouhlasí.

Nový zákon zároveň upravuje věkové podmínky pro získání zbrojního oprávnění. Minimální věk pro:

• obecné zbrojní oprávnění je stanoven na 18 let; výjimečně jej může získat osoba starší 15 let, pokud je žákem odborného oboru se zaměřením na práci se zbraněmi nebo členem sportovně-střeleckého spolku s příslušnou zbrojní licencí,

• rozšířené zbrojní oprávnění zůstává beze změny stanoveno na 21 let.

Zdravotní způsobilost: zkrácení platnosti

Platnost lékařského posudku ke zjištění zdravotní způsobilosti se novým zákonem zkracuje z dosavadních 10 let na 5 let. Současně je policii svěřena pravomoc nařídit mimořádné přezkoumání zdravotní způsobilosti, pokud se objeví nové skutečnosti nasvědčující možnému zdravotnímu riziku.

Pozitivní změnou oproti předchozí právní úpravě je skutečnost, že opožděné doložení lékařského posudku samo o sobě automaticky neznamená zánik zbrojního oprávnění. V takovém případě policie přistupuje k dočasnému zajištění zbraní, a to po dobu, než je platný lékařský posudek doložen.

Ztráta zbrojního oprávnění však i nadále hrozí v případě úmyslného odkládání nebo ignorování výzvy k doložení zdravotní způsobilosti ze strany příslušného krajského ředitelství policie. Zákon tak rozlišuje mezi administrativním pochybením a vědomým neplněním zákonné povinnosti.

Zákon o zbraních a střelivu účinný od roku 2026 mění strukturu zbrojního oprávnění a zpřehledňuje pravidla pro držení a nabývání zbraní.

Trestní bezúhonnost

Nový zákon mění způsob posuzování trestní bezúhonnosti osob nakládajících se zbraněmi. Zatímco dosavadní právní úprava vycházela především z druhu spáchaného trestného činu, nově se bezúhonnost posuzuje podle výše uloženého trestu, respektive jeho závažnosti.

Tento přístup umožňuje individuálnější a přiměřenější hodnocení konkrétního případu, kdy se zohledňuje nejen právní kvalifikace skutku, ale i skutečný dopad a společenská nebezpečnost jednání. Cílem změny je odstranit nepřiměřené automatismy a lépe rozlišovat mezi méně závažnými a skutečně rizikovými případy z hlediska bezpečnosti.

Preventivní zajištění zbraně na základě podnětu orgánu veřejné moci

Nový zákon rozšiřuje možnosti preventivního zásahu policie v situacích, kdy existuje důvodná obava, že držitel zbraně může představovat bezpečnostní riziko. Policie je oprávněna dočasně zajistit zbraň na základě podnětu orgánu veřejné moci (OVM), jako je například škola, obecní nebo krajský úřad či jiný správní orgán.

Podnětem může být informace nasvědčující tomu, že chování držitele zbraně představuje potenciální ohrožení bezpečnosti, například v souvislosti s výhrůžkami, nestandardním jednáním nebo jinými skutečnostmi, které nelze přehlížet. Smyslem tohoto institutu není sankcionovat držitele zbraně, ale umožnit včasnou a preventivní reakci v situacích, kdy je nutné rychle snížit možné riziko.

Tento mechanismus posiluje preventivní ochranu veřejnosti a dává policii nástroj k zásahu ještě předtím, než by mohlo dojít k závažnému bezpečnostnímu incidentu. Zajištění zbraně je přitom opatřením dočasným a jeho další trvání se odvíjí od výsledků následného prověřování.

Povinnost hlášení podezřelých nákupů a transakcí

Nový zákon zavádí povinnost prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy a transakce, a to v případech, kdy chování zákazníka nebo okolnosti nákupu vyvolávají důvodné pochybnosti o jeho účelu nebo oprávnění. Cílem tohoto opatření je posílit preventivní kontrolu a umožnit včasnou reakci na potenciálně rizikové situace.

Za nesplnění této povinnosti může být prodejci uložena správní sankce až do výše 500 000 Kč, což podtrhuje význam, který zákon této oblasti přikládá. Povinnost se vztahuje nejen na samotný pokus o nákup zbraně bez příslušného oprávnění, ale i na další nestandardní okolnosti, které mohou nasvědčovat bezpečnostnímu riziku.

Problematickým bodem však zůstává skutečnost, že pojem „podezřelá transakce“ není v zákoně jednoznačně a vyčerpávajícím způsobem definován. Výklad tak bude v praxi záviset na posouzení konkrétní situace a následném hodnocení ze strany správních orgánů. To může vést k výkladovým nejasnostem a zvýšeným nárokům na obezřetnost prodejců při posuzování jednotlivých případů.

Závěr

Nový zákon o zbraních přináší zásadní modernizaci, digitalizaci a strukturální zjednodušení. Většina změn směřuje k vyšší přehlednosti a efektivitě státní správy. Některá bezpečnostní opatření však zůstávají předmětem odborné i veřejné diskuse. Skutečný dopad jednotlivých změn bude možné objektivně vyhodnotit až na základě jejich praktické aplikace.